Obětní panna

13. února 2012 v 22:23 | Calamity Killjoy |  Povídky
Slova: 300
Napsáno za: Půl hodiny psaní v kuse, je to jenom taková sranda z náhlého popudu.
Spokojenost: Napsala jsem to tak, jak jsem chtěla, je to, jak jsem si to představovala. No, 80% ze 100%.
(Jo, já vím, že je to vysoký hodnocení!)



"…a proto jsme se tu dnes sešli k události obětování této panny!" uzavíral svoji řeč k obětování kněz podobný uschlé švestce.
O chvíli později dívka klopýtala za katem, který páchl potem jako dva týdny nošené ponožky, které jste jako bonus měli na tréninku vašeho fotbalového týmu.

Když bylo děvče uvázáno (u kolen, pasu a zápěstí, přesně podle předpisů!), kat pozvedl nad hlavu louč, která ve srovnání s jeho obrovskou rukou vypadala jako větší tříska, a mohlo se začít.
Louč přiložil k hranici a děvče dramaticky vykulilo oči, přesně jak se očekávalo. Nechala ukápnout nějakou tu slzu a potom už jen poněkud hypnotizovaně zírala do nebe.
(Tenkrát nikdo nevěděl, se že dívala na Tondu Zahrádkáře, který svojí babičce opravoval střechu a v parnu nedělního odpoledne si sundal už tak propocené tričko.)

Když už ji olizovali plameny, přece jen se nepřítomně podívala do publika a chvilku tam těkala pohledem. Opravdu jen chvilku, plameny udělali své.

"Bylo to moc pěkné obětování! To až budu vyprávět dětem!" hlaholil vysoký muž, kterému sláma doslova čouhala z bot a jak je vidno, inteligence moc nepobral. Pak vzal svoji ženu kolem pasu a vydal se za ostatními odcházejícími sousedy.

Nějakou chvíli potom, co všichni odešli, se na hranici pohnulo ohořelé prkno. Potom zapraskalo dohořívající dřevo, a z hranice vylezla naše dívenka, evidentně živá a víceméně zdravá. Jediné, co se dalo spojit s nedávnou situací byly lehce ohořelé šaty a zbytky provazů okolo pasu.
"Věděla jsem, že zaměstnání obětní panny bude náročné. Ale že se to postupem času promění až v TAKOVEJ stereotyp, to jsem si VÁŽNĚ nemyslela…" zamrmlala a ve světle zapadajícího slunce se jí zaleskly dva špičaté zuby.
"Na ten kurz 'Rozvazování uzlů všeho druhu' u Emila Všudybyla jsem měla jít... Všechno by bylo mnohem jednodušší." řekla, a oprašujíc si šaty se vydala k další vesnici.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Hodnocení povídky jako ve škole

1 83.3% (5)
2 0% (0)
3 16.7% (1)
4 0% (0)
5 0% (0)

Komentáře

1 Skřítek Skřítek | Web | 14. února 2012 v 18:31 | Reagovat

Ááááá! :-D Zabila jsi mě! To byla naprostá dokonalost, nejdřív Tonda a pak tohle! :-D
Dávám ti jedničku!

2 Ta Divná Ta Divná | Web | 16. února 2012 v 17:22 | Reagovat

Hej, to sem jako nečekala :-D
Ale od Tebe mám radši depresivní povídky no, já si na tom potrpim :D

3 Lauralex Lauralex | Web | 16. února 2012 v 20:03 | Reagovat

To je dobrý. :-D

4 Foxx Foxx | Web | 18. února 2012 v 18:54 | Reagovat

Takovej stěr XD

5 Arvari Arvari | E-mail | Web | 28. února 2012 v 14:41 | Reagovat

Nesmírně zajímavá pointa, skutečně. :-D Moc hezký. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama