Princezny by měly zůstat zavřený I.

24. února 2012 v 20:33 | Calamity Killjoy |  Povídky
Tak, je tu zase jednou povídka. Tentokrát na pokračování, no, spíš jedna dlouhá rozložená do dvou dílů, aby ty vaše líný oči nemusely číst tak dlouhej text. :-D
Slova: 542
Napsáno za: Tři hodiny, asi.
Spokojenost: 40/100



Rozhovor s princem Slavomírem, následně podrobený zkoumání dvorních psychologů

Už od mala mám pocit, že jsem se narodil špatně. Jo, asi mi řeknete: Ale být synem krále je přece úplnej sen! Svoboda, vyhlídka na získání královského trůnu a v neposlední řadě ta krásná princezna, co si vezmeš za ženu a budete spolu žít na zámku až do konce vašich životů!

A víte co? Ne, není to sen! Svoboda? Můj den se skládá z hodin šermu, etikety a 'zábavných' výjezdů na lov! Královský trůn? Ne když jste mladší bratr, vážení. A princezna? O princeznách mi už ani nemluvte. Ale co, řeknu vám to od začátku.
Všechno to začalo, když se zjistilo, že mám obě ruce levý, že nemám charisma, který by všechny dámy v místnosti dostalo do kolen, ani nejsem aspoň stejně krásnej jako můj starší bratr. Jo, říkáte si, to je ale klišé, to že se nepohodneš se sourozencem je přece úplně normální a rozhodně to není dobrej námět na další příběh. A víte co? Tak to není!

S bráchou jsem nikdy neměl problémy, vždycky se mě zastával, když se mi otec pokoušel promluvit do duše nebo mi chtěl vlepit usměrňující rodičovskou facku, když mu se mnou došly nervy.
Jenže když se přiženil do sousedního království, do rodiny princezny Vypatlané Krávy von Blondýny Barbory, všechno začalo bejt špatný. Otec se mě pokoušel dostat na správnou cestu. No jak myslíte, že to dopadlo?
Po příhodě se zlatými jablky mám na hlavě ještě teď bouli.
Když jsem šel do lesa hledat dědečka Hříbečka, našel jsem sice pěkných pár hřibů, ale táta radost neměl. Ani z tý výborný houbový polívky ne.
Dokonce mě poslali do světa jako nějakýho hloupýho Honzu, o kterým se vždycky ukáže, že je chytrej. A víte co? Představte si, žádná Mařenka na mě v tom světě nečekala!

Mám pokračovat? Ne, taky si myslím, že ne. No, a tak se táta rozhodl, že zkusíme tu úplně nejjednodušší věc. Šel jsem za princeznou, kterou bůhví proč unesl drak a uvěznil si ji ve věži.
Podle mě by princezny měly zůstat zavřený.

Začalo to dobře: Měl jsem brnění po strejčkovi Habadějovi a meč, co ukoval vrchní kovář jenom pro tuhle příležitost. Měl bejt naprosto neporazitelnej.

Dostal jsem něco peněz na cestu, koně co měl s nemehlama zkušenosti a dokázal si udržet ladnej cval i když se jeho jezdec nahoře jakkoli kroutil. Jediná jeho vada byla, že jakoby na dálku vyzařoval slova: Jsem-úžasnější-než-ten-co-mi-sedí-na-hřbetu. Dokonce jsem dostal mapu, na které byla princeznina věž zakroužkovaná velkým, červeným kruhem. I cesta k oné věži byla vyznačená.
No, když jsem vyjel z království, připadal jsem si jako debil, se kterým to všichni myslí dobře.

Cesta proběhla kupodivu dobře, měl jsem pocit, že tatíček sem poslal pár vojáků, aby mi tu pozabíjeli všechny potencionálně nebezpečné tvory v okolí. Aby to tentokrát už konečně vyšlo.
Po příjezdu ke věži mi hned bylo něco divný. Nikde žádná láva, nikde žádný ohořelý větve. Ani stopy po krvelačném boji. Nebo po boji. Nebo vůbec po nějakým životě.
Bezva, řekl jsem si. Někdo ji vysvobodil dřív než já. No to bude mít tatínek radost.
Ale ne, neměl jsem to štěstí, že by ji někdo vysvobodil přede mnou. Každej, kdo se to pokusil udělat zdrhnul dřív, než se princezna nadála. A ne, nebylo to kvůli drakovi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Oznámkuj povídku jako ve škole

1 60% (3)
2 40% (2)
3 0% (0)
4 0% (0)
5 0% (0)

Komentáře

1 Skřítek Skřítek | Web | 24. února 2012 v 20:44 | Reagovat

Kalamito, jenom 40?! E-e!
Povídka se mi líbí a těším se na další díl. Kdo taky ne, že. Zvlášť, pokud píšeš ty.
Sorry, melu blbosti. Prostě úžasný. :-)

2 Wolf_Ranger Wolf_Ranger | Web | 24. února 2012 v 20:56 | Reagovat

Hezké.Henzké.Fakt upně nehohu z tohodle .  Dokonce jsem dostal mapu, na které byla princeznina věž zakroužkovaná velkým, červeným kruhem. I cesta k oné věži byla vyznačená.
No, když jsem vyjel z království, připadal jsem si jako debil, se kterým to všichni myslí dobře.
TO JE RPOSTĚ KRÁSNĚ VLČÍ(tím myslim dokonalé)

3 Ta Divná Ta Divná | Web | 24. února 2012 v 21:44 | Reagovat

Na čtyřicet "bodů" ti kašlu. Měla by sis jich dát víc :-D
A povídka vypadá hustě, sjem zvědavá, jak to dopadne dál..

Co se týče ostatních článků, pročteno do každý podrobnosti. Ale.. nemám k tomu co říct.

4 Thea Thea | Web | 26. února 2012 v 19:01 | Reagovat

Tak tohle je vážně moc pěkná povídka, je vidět, že humor ti není cizí xD
(btw, dost mě překvapilo, že v ČR existuje ještě někdo, kdo si dal do oblíbených Ink... a kupodivu tam máš i Pratchetta. Zajímavé xD)

5 Arvari Arvari | E-mail | Web | 28. února 2012 v 14:39 | Reagovat

Tak to je ovšem hustý. :-D Vážně, je to dobrý a vtipný. :-D Jen někde trochu ujíždíš z nespisovnosti a princ ti vypráví spisovně. Ale to vůbec, fakt vůbec nevadí... ;-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama